Angel pohlédla zmateně na ostatní a okamžitě vyskočila na všechny čtyři.
„Rozdělíme se?“ zeptala se Shadow, která se snažila nevnímat bolest v tlapce.
„To nemůžeme, kdyby na nás zaútočili, musíme být všichni spolu,“ zamítla Elison a Angel s ní kývnutím souhlasila.
„Ale někdo tu musí zůstat s Tendrem...“ ozvala se Sam a pohlédla na skleslého vlčka.
„Půjdu s vámi,“ zamítl Tendr a pokusil se dostat na nohy. Kupodivu se mu to podařilo.
Angel si ho přeměřila pohledem. „Ani náhodou, zůstaňte tu, půjdu sama.“
„Cože?“ zvedla Shadow se Sam obočí.
El jen nevěřícně zakroutila hlavou. „Buď všichni, nebo nikdo,“ rozhodla.
An jen štěkla a mávla ocasem. „Tak rychle, nebo se nám ztratí i její stopa.“
Sam okamžitě zavětřila stopu vlčete a zmizela mezi stromy. Ostatní ji tiše následovali a rozhlíželi se, jestli neuvidí něco podezřelého. Angel měla pořád pocit, že je někdo sleduje, tak se přesunula až za Shadow, která šla poslední. Neustále se ohlížela za sebe a její zmatené vlčí pudy jí bránily jít dál.
„Angie, co se děje?“ zeptala se El, která kráčela vedle Sam.
„Já... já nevím, něco tu cítím...“ promluvila Angel a zastavila se. Smečka ji napodobila a všichni se rozhlíželi okolo, jestli neuvidí cokoli, co by vysvětlovalo Angelino chování.
„Nic tu není...“ štěkla Shadow a prošla mezi Tendrem a El, kteří se přestali rozhlížet a starostlivě se podívali na Angie.
„Měla sis odpočinout...“ dloubla do ní přátelsky Sam a pokračovala ve stopování.
An to ale neuklidnilo. Věděla, že tam někde mezi stromy něco je... a byla si skoro jistá, že právě to něco může za Silvino zmizení.
Žádné komentáře:
Okomentovat