12. 4. 2013

Příběhy z Údolí 12 (Angelka)


Odpovědí mu bylo temné zavrčení. „Tendresser...“ 
Angel se po chvilce vzpamatovala a dala varovný signál Tendrovi, který se připravoval k útoku. Postavila se před něj a kývla na El, aby jí kryla záda. 
„Nějak jsi zkrotl, bratře...“ ušklíbl se Tristess. „Necháš si poroučet od malé vlčice?“ 
Tentokrát to byla Shadow, kdo zavrčel. Jako stín se připlížila ke své přítelkyni a postavila se po její pravé tlapce. 
„Nechte ho být...“ štěkla Angel na ostatní. „Není hoden vašich drápů...“ 
Důsledek svých slov si An uvědomila až když se jí do krku zaryly ostré tesáky. Zakňučela a útok vrátila se stejnou vervou. 
„Angel!“ zalapala Shadow po dechu a kousla temného vlka do zadní tlapy, díky čemuž byla An na chvilku volná. Nebýt El, která mohutným skokem povalila Tristesse k zemi, nejspíš by měla Shadow v hrdle další krvácející ránu. 
Z rohu jeskyně se ozvalo tiché zakňučení. „Proč boj... copak nestačí slova...?“ 
Tristess zavrčel a švihl svým ocasem. Angel se vzpamatovala z utržených ran a postavila se po boku Tendra a Shadow. Po chvilce se k nim připojily i Samara a Elison, takže černý vlk byl uzavřen vprostřed kruhu. 
„Od naší smečky drápy dál,“ vycenila El své ostré zuby a zavrčela na Tristesse. 
„Rád bych se tak zařídil, drahá vlčice...“ oplatil jí tmavý vlk zavrčení. „...kdyby v ní nebyl ten zrádce...“ 
„Smečka nemůže za to, co se stalo!“ vyštěkla Sam a zamračila se. 
„Nikdo za to nemůže,“ přidala se An. „Byla to nehoda... hloupá souhra náhod...“ 
Tristess pohlédl Angel do očí, která svůj pohled zaryla do jeho zorniček. „Nevíš... nevíš, co se stalo... nebyla jsi tam... abys mohla soudit...“ 
„Je to náš přítel,“ zavrčela Shadow. „Byl pod vlivem svých pudů...“ 
„Já byl pod stejným vlivem...“ napřímil se a švihl ocasem. „Ale já to neudělal...“ 
„Kdybych dodala ,někdo musel´ byla bych moc netaktní?“ ušklíbla se Angel. „Chci tím říct, že bylo jasné, že jeden z vás to udělá... Můžeš být rád, že jsi to nebyl ty...“ 
„Být tebou,“ zavrčel dost hlasitě Tristess, „sednu na zadek a mlčím...“ 
„Být tebou, nechám ji být...“ ozval se Tendr pevným hlasem a rozhodně pohodil hlavou. 
„Chceš si hrát?“ 
„Dost,“ štěkla Sam. „Pomsta nic nevyřeší... stalo se to a už se to nevrátí...“ 
Na černého vlka vprostřed kruhu nejspíš dolehla Samařina tíživá slova, jak ukázaly další vteřiny. Angel přes všechnu tu tmu neviděla na vlastní krok, co se děje zjistila až když slyšela vlčí kňučení plné bolesti a strachu z dalších věcí. 
Vrhla se do středu dění a uštědřila Tristessovi několik tržných ran na těle. An si v zápalu boje nevšimla, že El a Shadow se do vlka pustily ve stejnou chvíli, jako ona. Jen Tendr na okamžik zaváhal a nejistým krokem přešel k Silv. Ta zvedla hlavu a olízla Tendrovi krvácející tlapku. Tmavý vlk se k ní sklonil a dotkl se svým čenichem jejích pysků. 
„Běž jim pomoct...“ šeptla Silv a znovu položila hlavu na zem. 
V další chvíli utržila Angel pár nepěkných škrábanců na krku a ošklivé kousnutí do pravého boku. Vracela útoky s ještě větší silou, ale po chvíli jí zmohlo vyčerpání. 
O všem rozhodl Tendresser, který se vrátil od Silv s nově nabitou silou a několikrát kousl svého bratra do hrdla, které mu teď nebezpečně krvácelo. Sam kousla Tristesse do pravé nohy, což mu znemožnilo mohutný skok, jímž by se možná zachránil. Co však udělal všechny překvapilo. S burácením hromů se Tristess otočil a několika velkými skoky se dostal z průrvy. Nahoře temně zavyl a po chvíli zmizel v lesích.

Žádné komentáře:

Okomentovat