Nade mnou se ozval pobavený smích a hned na to mi jmenovaná podala ruku. „Andílku.“
„Ty mě máš nějak ráda,“ zasmála jsem se a vstala jsem ze země.
„Já?“ ucukla rukou a zatvářila se pohoršeně.
„Tě zítra kousnu,“ znovu jsem se zasmála a prohlédla jsem si nástěnku spolku Vlčí smečky, u které jsem právě stála. „To jsou mi ohlasy na Vytí,“ prohlédla jsem si pobaveně poslední stránku diskuze.
„Ani nevíš, jak se těšíme,“ zasměje se Silv a ukáže na reakci jednoho z členů. Shodou okolností to byl Tendr.
Čekejte mě tam xD
Když mi pohled sklouzl na starší reakci, kde si Tendr vyžadoval schůzi spolku, vyprskla jsem smíchy.
Milí spoluvlci, spoluvlčata a další neohlášení třičtvrteční vlci jako já... xD
Navrhuji, abychom uspořádali vytí, až se vrátí naše výletnice z prázdnin. Myslím, že rozhodně je co projednávat a já si chci veřejně postěžovat! xD
„Já mu dám!“ zasmála jsem se a hned jsem mu pod to připsala svou reakci.
„Komu?“ ozvalo se za mnou a dostala jsem přátelský dloubanec do zad.
„Ále,“ zatvářila jsem se nevinně a usmála jsem se na něj. Hádejte, kdo to byl. „Taky tě ráda vidím.“
„Je mi to jasný,“ zasmál se a pohlédl na diskuzi. „To se nám to tu nějak rozjelo...“
„Já jsem v tom nevinně,“ ozvala se Silv pobaveně a dusila v sobě smích.
„Co třeba další pohádka? Ať se El nenudí...“ navrhla jsem a vzpomněla jsem si na tabulku bodů. Tihle dva byli úplně nahoře.
„Co to slyším?“ znovu se za mnou ozval nějaký hlas, tentokrát moc přátelsky nezněl.
„Jé, El...“ znovu jsem se zatvářila nevinně a radši jsem se vzdálila. „Taky tě mám ráda!“ křikla jsem na ní ještě za rohem, kde jsem se rozesmála. Ještě jsem za sebou zaslechla (už přátelštější) „Počkej“.
Vsadila jsem na svou mrštnost a ohlédla jsem se na ní. Šla ke mně a nejspíš mi chtěla něco říct.
„Hele, na Vytí tu nebudu...“ došla ke mně. „Víš dost informací o tom, co se bude probírat?“
„Jasně,“ kývla jsem na ní. „Sam už mi to říkala, všechno zvládneme. Kde vůbec budeš?“
„Ani se neptej,“ mávla rukou a zmizela mi z očí.
Pokrčila jsem rameny a víc jsem to neřešila. Spíš jsem přemýšlela o Vytí, které se mělo zítra konat.
Druhý den odpoledne se Angel dost nudila a když jí přišel skřítek od Shadow, s radostí za ní skočila ke dvojčatům do azylu. Chvíli si tam povídaly a pak se současně podívaly na hodinky.
„Bude Vytí, měly bysme jít, ať to stihneme do Údolí...“ prohodila Angel.
„Jasně,“ souhlasila Shadow a společně došly až do Údolí. Zatím tam byla jen Silv, která se chumlajíc v mikině klepala zimou.
Po chvilce přispěchal i celý udýchaný Tendresser. „Nepřišel jsem o něco?“
Angel si ho přejela pobaveným pohledem, jak se svezl do trávy a čekal na odpověď. Bohužel ji předběhla Silvi. „Ne, ještě jsme nezačali.“
Na poslední chvíli přispěchala i Samara a ptala se na to samé. Když jsem jí odpověděla, podivila se, proč to natahujeme.
„Jsem zvyklá vždycky ještě deset minut čekat... kolik máte všichni hodin?“ podívala se Angel na své hodinky a čekala odpověď od ostatních.
„Osmnáct devět,“ odpověděli všichni a pohlédli na Angel.
„Fajn, tak ještě minutku,“ usmála se An a sedla si pod strom.
„Na koho ještě čekáme?“ zeptala se Shadow a lehla si do trávy.
„Především na El, dalšího člena už nečekám...“ pohlédla Angel znovu na hodinky a pak směrem k Institutu.
„Takže El nakonec přijde?“ zajímala se Sam.
„Říkala, že nejspíš jo, tak na ní počkáme,“ kývla Angel a postavila se na nohy, aby mohla během chvilky zahájit Vytí.
Shadow přelétla pohledem přítomné. Nemohla si pomoct, ale bylo jí divné, že je jich tam tak málo, když ve spolku jich je dvaadvacet. Taky to sdělila Angel.
Ta pokrčila rameny. „Když uděláme čistku, zůstanete tu jen vy... a problém je v tom, že ti lidé jsou tu pořád, ale ke spolku nezajdou.“
Po další chvilce čekání konečně dorazila i Elison a všichni jí řádně přivítali. Angel mohla konečně zahájit Vytí a taky to udělala.
„Tak...“ odkašlala si Angel. „než se dostaneme ke stížnostem,“ nenápadně mrkla na Tendra a usmála se, „musím vám říct, že teď budu improvizovat...“
Shadow se uchechtla, ostatní na tom byli hůř. Někdo se chytal za hlavu, jiní na ni zděšeně zírali.
„Začínám se bát,“ zamračil se Tendr.
„Já bych se spíš bála těch tvých stížností,“ zasmála se Sam.
To Tendressera naštěstí uklidnilo, což dal najevo tím, že si lehl do trávy a sledoval, co z An vypadne.
„Popcorn nechceš?“ ušklíbla se Angel při pohledu na něj, ale dál to neřešila a pokračovala. „V první řadě vás jistě zaujala rekonstrukce...“ usmála se na Shadow, kterou rekonstrukce ve spolku znepokojovala ještě víc, než správkyně. „Jistě víte, na čem byl založen spor s Elitou,“ pokračovala Angel. „Oni se mohli přeměňovat, my ne... ale protože se El hrnula...“ mírně si odkašlala, „do řešení s Goofim, za jistých podmínek nám to bylo povoleno.“
„Už jsem si říkal, že by byla potřeba to řešit...“ pokýval Tendr hlavou. Angel mu kývnutí vrátila.
„Co na to Elita?“ zasmála se Shadow.
Angel pokrčila rameny. „Tak to netuším, ještě to nevědí,“ uchechtla se. „Tak dále... bude probíhat výuka přeměny ve vlka, ale až když dospějete ke třetí úrovni ve spolku.“
„Výuka?“ zbystřil Tendr. „To asi nebude pro vlkodlaky co?“
„Pro ty ne, ale tříčtvrteční vlky možná vezmeme,“ zasmála se Angel. „Dále bych vás chtěla upozornit, že Elita bude mít nejspíš narážky. Ignorujte je a body zůstanou tam, kde mají být.“
„To se jich nesmíme ani dotknout?“ promluvila Silv po dlouhé odmlce.
„Ani dotknout, ani zavrčet, ani po nich štěknout,“ odpověděla jí pohotově An, ale po chvíli dodala: „Když to nebude bezprostředně nutné, nezapojujte se. Nedělejte si problémy.“
„A co když to nutné bude?“ zvedla Shadow obočí, tohle pravidlo se jí moc nezamlouvalo.
„Pak máte mé svolení,“ pokrčila Angel rameny. „Ale jak jsem řekla, když to bude bezdůvodné, máte body dole.“
Když se Angel rozhlédla po ostatních, došlo jí, že tohle bude trochu diskutabilní téma. Nikdo nechtěl, aby se jim kdokoli navážel do Smečky, ale An zase nechtěla, aby měla její Smečka problémy.
„Pryč od Elity, nekažme si náladu,“ promluvila Elison.
„Ok, další téma je čistka. Kdo je pro, ať zvedne pravou přední,“ ujala se slova znovu Angel a sama zvedla pravou ruku. Po chvilce zjistila, že v tomhle bude problém.
Tendr zvedl levou zadní a poškrábal se za uchem, Silv zvedla svou zadní packu do výšky a skončila rozvalená na zemi. Shadow zvedla ocas, ale stála si za tím, že je to tlapa... Angel se chytala za hlavu, zatímco Sam a Elison se třískaly smíchy.
An po všech hodila zoufalým pohledem. „Schváleno, bude čistka. Je to opravdu potřeba, protože na tři skřítky se mi ozval jen jeden, že nemůže. Shodou okolností to byl Espinar, který chce vyhodit ze spolku, ale sám neodejde... takže gól,“ ušklíbla se.
„Tak to je špatné...“ souhlasil Tendresser a začal si hryzat ret.
„Bohužel je to tak ve všech spolcích,“ pokývala Angel hlavou. „No co, uděláme ze smečky elitní spolek... teď nic proti Elitě,“ zatvářila se svatě.
„Pořád lepší než VIP,“ zasmál se Tendr.
„VIP nebo IVP?“ odpověděla mu Angel s úsměvem od ucha k uchu.
„Hele!“ šťouchla do ní Silv a Angie nasadila další nevinný výraz.
„Jdeme dál, konkrétně k přijímání nových členů. Co takhle to zpřísnit?“
„A jak?“ zvedla Shadow pochybovačně obočí.
„Já nevím, esejí, testem...“ pokrčila Angel rameny.
„Já bych byl pro pohovor...“ navrhl Tendr a pohlédl na všechny tři přítomné správkyně.
„Fajn, kdo je pro pohovor, zvedněte třeba ocas!“ kývla An a pohlédla na ostatní.
Silv zavrtěla vesele ocáskem, Shadow zastříhala ušima a z Tendra vypadlo: „Chtěl jsem se zeptat který, ale...“
Angel na něj pohlédla, jestli mu něco není, a nakonec si vzpomněla na jednu pohádku o dvouocasém vlkovi, se kterým se Tendr ztotožnil.
„Teď by vám nejspíš chtěla Elison něco říct...“ vzdala An pokus o normální Vytí a předala slovo El.
„Co ti to tady leze?“ koukl Tendr na Silv a plácl ji tlapou. Ta se smotala do klubíčka a se slzou v oku zakňučela. Když si Tendr všiml jejích slz, připlazil se k ní a omluvil se. Silv mu vesele olízla čumáček a bylo vše v pohodě. Zazvoněl zvonec... a pohádka nekončí.
Žádné komentáře:
Okomentovat