Idylka v údolí pokračovala několik dní. Angelka asertivně bránila Tendrovi v jakémkoli plánování jeho výzvědných cest a ostatní členové spolku si užívali stinných míst v parných odpoledních. Toho dne všichni leželi v trávě, rozvalovali se a se zavřenýma očima spali. Jenom Shadow se neustále převalovala. Nějak nemohla usnout a měla hlavu plnou myšlenek. Kdo ví, na co myslela, že jí to nedalo spát. V křoví náhle uslyšela podivný šramot. Zbystřila a natáčela ouška k místu, odkud šustění slyšela. Zvuky se blížily a zesilovala se intenzita. Shadow se přikrčila a s naježenou srstí a temným vrčením sledovala křoví před sebou. Její vrčení probudilo ostatní. „Shadow, co je?“ prořízla otázkou vlnu překvapení Silv. Shadow nevěnovala její otázce pozornost a neustávala ve vrčení. Angelka si také všimla podivného šustění v křoví. Okamžitě vyskočila na nohy a dala signál ostatním. Zahleděla se do křoví a v tu chvíli z něj vyběhlo několik vlků. V tu chvíli, aniž by si to naplánoval, všichni vyrazili proti nežádoucím vetřelcům.
Na Shadow zaútočili první. Dva vlci ji srazili na zem, ale ve chvilce byla zase na nohách a útok jim vracela s neuvěřitelnou přesností sobě vlastní. Angelka zrovna skočila po krku jednomu z nich, když se chtěl vrhnout na Silv, bránící se dvěma dalším. Tendr ještě v šoku z té náhlé změny situace prorazil mezi dvěma, kteří mu stáli v cestě a hnal se k jejich vůdci. V údolí zuřil strašlivý boj. Vypadalo to, že proti tak přesile dva na jednoho nemá naše smečka naději, ale bojovali jsme odvážně. Odkudsi se přihnala El se Sam a vrhly se do boje. Tesáky střídaly drápy a neuvěřitelné údery, které doprovázelo bolestné kňourání.
Angelka se zabořenými tesáky v kožichu svého protivníka nestačila ani sledovat okolní boj. Shadow se usilovně bránila dvěma vlkům, kteří na ni doráželi a snažili se jí způsobit bolestivé rány. Silv byla v podobné pozici. Snažila se podniknout jakýkoli útok. Mnohokrát se jim oběma podařilo zasadit cizím vlkům velmi bolestivé rány. El a Sam byly ve víru dění a vrhaly se na jakéhokoli vlka v blízkosti a dávali jim ochutnat bolestivé rány. Tendresser v tváří v tvář jejich vůdci bojoval. Zkrvavený čenich a krvácející rány byly důkazem jejich urputného boje, který Tendr sotva mohl vyhrát. Přesto se zmohl na poslední útok. Tesáky zaryl do protivníkova hrdla a rval jej na kusy. Vlčí útok začal pomalu ochabovat. Docházely jim síly a krvavé šrámy je dosti oslabovaly. Začali se stahovat. Bylo slyšet bolestivé srdceryvné zakňučení a najednou byli všichni vlci pryč.
V údolí panovalo zdrcující ticho. Všichni naprosto vyčerpaní stáli v trávě a nevěřícně sledovali místo, kam vlci zmizeli. Všichni s několika utrženými ranami bolestivě vydechovali. Silv se svalila do trávy a snažila se trochu odpočívat. Byli ve střehu, aby byli připraveni na další vlnu útoku, pokud by přišla. Ale tušili, že žádná nepřijde. Ne teď…
Angelka se rozhlédla po všech kolem, zda tu jsou… všichni? „Tendre?“ vyděšeně koukala na jeho bezvládné tělo na okraji údolí. Silv k němu okamžitě přiběhla. Dýchal…
Žádné komentáře:
Okomentovat